topovat ověřit
Německá doga

Německá doga

Deutsche dogge
80%
Další pojmenování: nemá
Německá doga

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2 - Molossoidní plemena (dogovití psi)
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 235
Of. zkratka plemene v ČR: ND
Země původu: Německo
Vznik plemene: středověk, 19. století
Průměrná délka života: 6 - 9 roků
Původní využití: Lovecký pes, hlídací pes
Využití dnes: Výstavní pes, Rodinný pes, Hlídací pes
Kluby v ČR:

Klub chovatelů německých dog (KCHND)

VARIETY PLEMENE Německá doga

U tohoto plemene se nevyskytují samostatně klasifikované variety.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Ačkoliv svou současnou podobu získala německá doga na území dnešního Německa až ke konci 19. století, podobní psi jsou zobrazeni na historických malbách z období starověku, a to dokonce napříč kontinenty. Ať už se jedná o starověkou Mezopotámii, Egypt nebo Čínu, všude byli předkové německé dogy obdivováni pro svou impozantnost a honosnost, nezřídka jim byly připisovány dokonce i magické vlastnosti. Není zcela jisté, jak a kdy přesně se tito psi dostali do Evropy. Je dost dobře možné, že k tomu došlo prostřednictvím obchodování Řeků s Asyřany či Féničany nebo v rámci přesunů vojáků z římských legií.

Z dochovaných zobrazení lze vyvozovat, že mohutnější psi typu dnešního mastifa byli ve starověku patrně používáni i během bojů s nepřátelskými vojsky. Ostatně, pouhý pohled na protivníkova vzrostlého psa naháněl hrůzu a měl žádoucí psychologický efekt. Během středověku byli tito těžkopádní psí obři záměrně kříženi s chrtovitými psy typu irského vlkodava. Díky své ohromné síle a zároveň relativní odlehčenosti a šikovné pohyblivosti se perfektně osvědčili coby výkonní lovečtí psi.

Nejeden středověký šlechtic se pyšnil chovem německé dogy. Psi byli využíváni při honech, krom toho symbolizovali prestižní postavení svého hrdého majitele. V této roli byli hýčkáni a nosili efektní obojky zdobené ostny či obojky z drahých kovů a další atributy, které měly zdůraznit jejich sílu a ušlechtilost. Vedle loveckých psů vyšších vrstev vývoj dnešní německé dogy významně ovlivnili též tzv. býkohryzové, kteří pracovali jako honáčtí psi.

Předlouhou dobu vedle sebe existovalo souběžně několik rozličných typů těchto psů. Lišily se lokalitu od lokality, mírou robustnosti své postavy a dalšími exteriérovými znaky. Na konci 19. století započaly intenzivní snahy o sjednocení plemene. V roce 1878 se v Berlíně výbor několika aktivních chovatelů plemene usnesl na jednotném názvu plemene „německá doga“. Rozhodný okamžik pro příznivce jednoty plemene přinesla výstava, konaná opět v Berlíně v roce 1880, kde byly položeny pevné základy jeho standardu. V roce 1888 byl v Německu založen první klub chovatelů německé dogy.

Pojmenování „německá doga“ přitom nebylo přijato celosvětově. V anglosaských zemích je pro toto plemeno používán odlišný název, který zde pevně zapustil kořeny. Toto v Anglii a USA běžně používané pojmenování „Velký Dán“ (Great Dane) mylně evokuje vývojovou spřízněnost s Dánskem, ačkoliv se chovatelé v této zemi na vyšlechtění plemene vůbec nepodíleli.

Německá doga - mapa Německo

POVAHA

Když přijde řeč na zcela největší zástupce psí říše, většina lidí si okamžitě vybaví právě německou dogu. Celkově sice nepůsobí tak těžkopádným a mohutným dojmem jako jiná, třebas i o něco menší psí plemena, průměrnou výškou však s přehledem triumfuje nad ostatními psy. Kromě úctyhodných tělesných rozměrů ohromuje tento elegantní psí obr svou vytříbenou povahou. Je-li dobře vychován, pro což má štěně německé dogy z kvalitního chovu jen ty nejlepší předpoklady, je to tělem i duchem oslňující „Pan Pes“, kterého si každý zamiluje.

Ačkoliv je německá doga povahově vesměs velmi vyrovnaná a oproti mnoha jiným psím plemenům snadno vychovatelná, z důvodu jejích nadměrných tělesných proporcí se rozhodně nejedná o psa pro každého. Zatímco u drobných psíků jsou si lidé dobře vědomi toho, že i přes nedostatečnou výchovu je pro ně jejich pes na vodítku a v dalších situacích dobře ovladatelný, u německé dogy se lze spoléhat pouze na důkladný výcvik. Samostatnou kapitolou je finanční náročnost chovu tohoto velkého psa, u něhož dosahují výdaje za krmivo, veterinární péči i další potřebné věci vysokých částek.

Pokud je německá doga dobře socializována a správně vedena, jedná se o nejmilejšího a nejpřátelštějšího psa na světě. Svého pána i jeho rodinu miluje nadevše a je vysoce tolerantní k všelijakým dětským vrtochům. Při kontaktu psa s dětmi musí být přesto vždy přítomna dospělá osoba, neboť německá doga při hře může nechtěně působit trochu jako slon v porcelánu. Její vztah k různým drobnějším domácím mazlíčkům včetně koček je veskrze kladný, pokud je s nimi citlivě seznámena už v brzkém věku.

Věrná a bystrá německá doga bývá na svého pána velmi silně fixována, vůči cizincům si přitom zpravidla zachovává jistou zdrženlivost a už jen svým zevnějškem plní spolehlivě funkci hlídače obydlí. Svou velikostí vyvolává značný respekt u kohokoliv. Smutným faktem pro milovníky německé dogy je její poměrně krátká průměrná délka života, především v porovnání s řadou miniaturních psích plemen. Dlouhodobí chovatelé plemene by přesto neměnili. Každý den s tímto mimořádným láskyplným psem je pro ně nenahraditelný a výjimečný.

Německá doga

POHYB

Tento původně lovecký pes vyžaduje velké množství pohybu a prostoru k akci, nicméně mnozí drobnější kolegové typu huskyho nebo maďarského ohaře ho svou životní touhou po intenzivní pohybové aktivitě předčí. S přihlédnutím k velikosti německé dogy  je na druhou stranu jasné, že co postačí jako dlouhá procházka pro drobného psíka, nebude dostačující pro dlouhé nohy německé dogy. Přibližně hodinová procházka a několik kratších vycházek by měly být každodenní samozřejmostí. Radostné dovádění na zahradě je skvělou doplňující aktivitou, nicméně nikdy nemůže plně suplovat aktivní procházky.

Německá doga má specifické pohybové nároky. V období vývoje štěněte a mladého psa musí chovatel pečlivě dbát na přiměřené dávkování pohybové aktivity. Je nezbytně nutné vyvarovat se nadměrné zátěže psa. Zcela ideální je dopřát psovi pohyb na měkkém povrchu s absencí zbytečně náročných skoků, což není v praxi vždy jednoduše proveditelné. S aktivitami, které na psa kladou vysoké nároky z hlediska intenzity pohybu a fyzické námahy, je třeba počkat do okamžiku, kdy je kostra psa plně vyvinutá, to znamená cca do dovršení stáří jednoho a půl až dvou let. Teprve poté se stává německá doga po řádném výcviku skvělým parťákem pro společné běhání či jízdu na kole.

Německá doga

PÉČE

Již od štěněčího věku je vhodné zvykat svého psa na pravidelnou péči o srst, uši, oči, zuby a drápy. Německá doga, která v dospělosti nelibě nese tyto pro zdraví nutné procedury, představuje pro chovatele tvrdý oříšek. Péče o srst není nikterak komplikovaná. Postačí důkladné vyčesávání odumřelých chlupů vhodným kartáčem a potencionálně následné naleštění vlhkým hadříkem. Srst německé dogy dosti líná, což je pro mnohé chovatele mající psa v bytě velkým impulzem k téměř každodennímu vyčesávání, jež všudypřítomné popadané chlupy omezuje.

Jednou týdně zkontrolujeme zevní ušní zvukovod psa, zda není nadměrně znečištěn a zejména abychom případně včas podchytili a zaléčili vznikající zánět. Zhruba dvakrát týdně je doporučováno provádět čištění chrupu psa. Konkrétní frekvence čištění závisí na aktuálním stavu zubů daného jedince, někteří psi mají k tvorbě zubního kamene větší dispozice než jiní. Jednou z možností je klasická metoda s pomocí zubního kartáčku a pasty pro psa, nabízí se též přidání speciálního čistícího přípravku do vody. Psům samotným se nejvíce zamlouvá čištění prostřednictvím žvýkání k tomu určených pamlsků, kterých je k dostání celá řada. Pravidelně zastřiháváme psovi drápy a šetrně čistíme oční okolí kouskem navlhčené vaty.

Německá doga

ZAJÍMAVOSTI

Na podzim roku 2014 zemřela slavná německá doga, která získala zápis do Guinessovy knihy rekordů díky své bezkonkurenční výšce. Její majitelé se inspirovali řeckou mytologií a svého psa pojmenovali Zeus. Německé doze se obecně někdy přezdívá Apollón, čímž je připodobňována k řeckému bohu, jenž vynikal nejen svými hrdinnými skutky, spravedlností a rozvahou, ale také krásou.

Patrně nejznámější historickou osobností pevně spjatou s chovem německé dogy nebyl nikdo méně známý než železný kancléř Otto von Bismarck, jeden z nejvýznamnějších evropských politiků 19. století. Tvrdý pruský politik, jenž na mnohé působil jako bezcitná osoba, měl obrovskou lásku v podobě neméně obrovských psů. Údajně pro ně dovedl i plakat. Předchůdce dnešní německé dogy choval dlouhých šest desetiletí, a to ještě drahnou dobu předtím, než byl ustanoven pevný standard plemene. Na Bismarckovu počest bylo vyhotoveno hned několik sousoší, kde je doprovázen některým z jeho věrných psů.

Otto von Bismarck a jeho německé dogy

Německá doga se prosadila i na filmovém plátně. V jistých zpracováních příběhů o proslulém anglickém detektivovi Sherlocku Holmesovi věrohodně zpodobnila strašidelného psa baskervillského. Děti na celém světě znají pro změnu chytrou kreslenou německou dogu s poněkud nezvyklým jménem Scooby – Doo, jež kromě seriálu zazářila i ve dvou celovečerních filmech.

VÝŽIVA

Správný jídelníček je u německé dogy nesmírně podstatný. Je nezbytným předpokladem jejího zdravého vývoje ve štěněčím věku a významnou podmínkou pro pevné zdraví po celý její život. Na každého majitele zástupce tohoto plemene jsou z hlediska výživy psa kladeny vysoké nároky z několika různorodých hledisek. Krmivo pro německou dogu musí být té nejlepší kvality, navíc podávané v každé životní etapě v adekvátní dávce. Nezanedbatelná je též značná finanční náročnost pořízení krmiva, kterého německá doga spořádá za svůj život velmi signifikantní množství.

Ještě před samotným odběrem štěněte je dobré podrobně prodiskutovat vše ohledně krmiva s primárním chovatelem. Štěně by po příchodu do nového domova mělo dostávat alespoň v prvních několika dnech až týdnech stejné krmivo, na které bylo doposud zvyklé. Jakákoliv změna musí být provedena pozvolna, během jednoho až dvou týdnů. Zkušený a zodpovědný chovatel zpravidla ví, jaká strava danému plemeni svědčí, informace od něj můžou být pro nového majitele německé dogy skvělým odrazovým můstkem, důležitým pro další zdárný vývoj štěněte.

Mnoho chovatelů tohoto plemene preferuje pro své psy kvalitní granulované krmivo, neboť je ze všech dostupných variant nejsnadněji dávkovatelné a zároveň finančně přijatelné i při masové spotřebě obřího psa. Kromě přihlédnutí k denní dávce doporučené výrobcem krmiva je třeba bedlivě monitorovat aktuální stav psa a zohlednit jeho fyzickou zátěž. Překrmování štěněte německé dogy stejně jako strava chudá na důležité vitamíny a minerály, potrava s nesprávným poměrem fosforu a vápníku, to vše může vést k nesprávnému vývoji a trvalému poškození kosterní soustavy psa.

Další, hlavně v minulosti oblíbenou alternativou vedle granulí, je krmení doma vařenou pestrou stravou (maso, zelenina, těstoviny, rýže, přídavek obilovin ad.). V současné době tuto možnost volí stále menší část chovatelů, jednak z hlediska časové náročnosti přípravy takového druhu krmiva, za druhé pak z důvodu obtížného odhadu adekvátní krmné dávky. Naopak stále větší popularitu získává krmení syrovým masem, kostmi a zeleninou, tzv. BARF, na který přecházejí bez větších problémů i chovatelé starších psů. Vyjma jiných benefitů je nesporné, že chuťově tento typ stravy bezesporu vyhovuje psovi podstatně více než granule.

Německá doga

Zdraví

Průměrná délka života: 6-9 let.

Vzhledem ke svému obřímu vzrůstu se německá doga v průměru dožívá o několik let méně než drobnější psí plemena. Německé dogy starší devíti let jsou spíše výjimkou. Některá onemocnění se u zástupců tohoto plemene vyskytují častěji než ostatní. Zvýšenou pozornost je po celý život psa nutné věnovat správnému režimu krmení, aby bylo minimalizováno riziko výskytu nebezpečné torze žaludku. Podstatné je rovněž vhodné dávkování adekvátního krmiva zejména v období růstu, neboť nesprávné množství a nevyvážené složení výživy má významný vliv na rozvoj onemocnění kosterního aparátu jako je dysplazie kyčelního a loketního kloubu, může vést též k deformaci končetin. Kosterní a kloubní aparát bývá všeobecně problematickou oblastí tohoto plemene. Zaznamenán byl zvýšený výskyt osteochondrózy, panostitidy a artrózy. Německé dogy jsou ohroženy též srdečními chorobami, rakovinou, vyskytovat se mohou i oční abnormality. Zranitelnou tělesnou partií je úzký konec ocasu psa.

Německá doga

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Při pohledu na vzrostlou německou dogu je hned každému jasné, že tento pes nepochybně potřebuje dostatek životního prostoru. Snad ještě víc ale oddaná německá doga vyžaduje intenzivní kontakt se svým zbožňovaným pánem. Pokud je chována ve venkovních podmínkách, je nutné jí průběžně zajistit dostatečný kontakt s páníčkem i celou rodinou. Dlouhodobou samotu německá doga těžce nese. Zástupci tohoto plemene jsou navíc citliví na nachlazení z průvanu. Psovi trvale žijícímu venku je proto třeba zajistit příhodně zateplenou boudu adekvátních rozměrů. Při procházkách v mrazivém prostředí stojí kvůli riziku prochladnutí za zvážení použití slušivého oblečku.

I když dovede udělat pořádný binec jedním letmým otočením v těsné místnosti, někteří lidé chovají svou německou dogu bez zásadnějších problémů v bytových podmínkách. Důležité je pamatovat na včasnou úpravu interiéru tak, aby byl pro psa bezpečný a došlo k minimalizaci škod jím způsobených. Chovatel německé dogy tak musí leckdy oželet ozdobné drobnosti v úrovni dosahu psa, které by pes dokázal lehce smést pouhým zavrtěním svého ocasu. Je nutné si dále uvědomit, že německá doga dosáhne na vše na stole, kuchyňské lince i na dalších ošemetných místech, která by pro ni měla být tabu.

Německá doga má spoustu skvělých vlastností, z nichž jedna nadmíru vyniká. Tento pes při pozitivní motivaci a trpělivém zacházení přímo exceluje ve snaze zavděčit se svému pánovi, což umožňuje efektivní výcvik s dobrými výsledky. Hrubé jednání a negativní tresty dokážou naopak napáchat enormní škody a vyvolat velkou neochotu německé dogy ke spolupráci. Včasná socializace a pečlivý výcvik je u obřích plemen klíčový. Velký pes bez dovednosti chodit ukázněně na vodítku může snadno způsobit zranění svému majiteli a notně postrašit kolemjdoucí. A podobných rizik je celá řada. Každý chovatel německé dogy by měl tedy věnovat výcviku základních povelů maximum času a úsilí. Klub chovatelů německých dog pořádá každoročně řadu výcvikových akcí včetně intenzivních víkendů a letního výcvikového tábora. Krom edukačního přínosu se jedná o skvělou příležitost na navázání kontaktů s dalšími chovateli zástupců stejného plemene.

Německá doga

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pro řádné uchovnění psa je třeba doložit účast na alespoň jedné výstavě (klubové, speciální, národní nebo mezinárodní) s výsledkem nejhůře „velmi dobře“. Dále je nutné úspěšně absolvovat bonitaci, přičemž účastnit bonitačního řízení se mohou pouze zdraví psi starší osmnácti měsíců. Důvodem k vyloučení z chovu je výskyt některé z diskvalifikačních vad, mezi které patří: abnormální tělesná stavba, příliš malá výška, poruchy chování (nadměrná agrese, bázlivost), závažné vady zubního vzorce (podkus, předkus a další vady skusu, absence zubů jiných než dolních P1), jiné než povolené zbarvení, nesprávně nesený ocas, oční vady nebo nevyhovující barva očí, játrová barva nosu, rozštěp nosu. Výbor Klubu je oprávněn požadovat po chovateli v souvislosti s posuzováním konkrétního jedince záznamy o výsledcích jeho veterinárních vyšetření z důvodu prevence některých závažných dědičných onemocnění.

Německá doga

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Anglický mastif

Anglický mastif

Anglický mastif je celkově o poznání mohutnější než německá doga. Na rozdíl od ní působí těžkopádným a masivním dojmem při pohybu i v klidu. Postrádá odlehčenou eleganci německé dogy a její ladné křivky. Jednotlivé tělesné proporce jsou odlišné, hlava anglického mastifa je méně protáhlá než u německé dogy a má čtvercový tvar. Trup je kratší, působí zavalitějším dojmem, břicho není tak vtažené, slabiny jsou naopak nápadně hluboké, nohy anglického mastifa nejsou výrazně dlouhé jako u německé dogy.

Dánská doga

Dánská doga

Dánská doga neboli broholmer je celosvětově vzácné plemeno, jež po druhé světové válce takřka vyhynulo. Skupina nadšenců se naštěstí postarala o jeho oživení. Výška broholmera může být o pár centimetrů nižší než u německé dogy, zvláště u samců. Horní pysky dánské dogy nejsou tolik převislé, takže hlava do jisté míry vzdáleně připomíná hlavovou partii obřího rhodézského ridgebacka spíše než hlavu německé dogy, která působí protáhlejším dojmem. Žíhané zbarvení není standardem povoleno.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Harmonicky stavěný pes sošného vzhledu, jenž se vyznačuje krásně tvarovanou hlavou, nadprůměrnou výškou i hmotností, při zachování jisté odlehčenosti. Dobře patrný pohlavní dimorfismus.

Důležité proporce:

U psů je vyžadována co nejvíce kvadratická postava, u fen je povolen o něco delší trup.

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 80 cm
fenky: 72 cm
Pozn. k výšce

80 cm je minimální stanovená výška psa. Výška feny by neměla přesahovat 84 cm.

Pozn. k hmotnosti Není standardem stanovena.
Srst:

Krátká a velmi hustá, těsně přilehlá k tělu, vyznačující se nápadným leskem. Nesmí působit mdlým nebo matným dojmem.

Zbarvení:

Povoleny jsou tyto barevné varianty: žlutá, žíhaná, skvrnitá, černá, modrá.

Žluté zbarvení: Mělo by být opatřeno černou maskou, prosté bílých znaků, bez nádechu šedi, modré barvy nebo špinavé žluti. Barevná škála může kolísat od světle žluté po sytě žlutý odstín.

Německá doga žlutá

Žíhané zbarvení: Základní zlatožlutá barva je doplněna černým žíháním ve směru žeber a měla by být opatřena černou maskou. Žíhání je co nejvíce pravidelné, nikoli rozmazané, bílé znaky nejsou povoleny.

Německá doga žíhaná

Skvrnité zbarvení: Bílý základ je doplněn nápadnými, nestejně velikými, černými skvrnami, které mají různorodé tvary. Jiná než černá barva skvrn je nežádoucí.

Německá doga skvrnitá (Harlekýn)

Černé zbarvení: Černá barva může být doplněna bílými znaky na tlapách a na hrudníku. Do této kategorie patří tzv. plášťové dogy (černá barva působí dojmem pláště přehozeného přes bílé tělo) i tzv. plátové dogy (s typickými černými plotnami na bílém podkladě). Jakékoliv jiné zbarvení není povoleno.

Německá doga černá a plášťová

Modré zbarvení: ocelově modrá barva, případně obohacená o bílé znaky v hrudní oblasti a na tlapkách.

Německá doga modrá

HLAVA

Protáhlého tvaru, úzká, při pohledu zepředu štíhlá, korespondující s celkovým tvarem těla, nápadná a přitom jemně utvářená. Špička nosu a stop jsou od sebe stejně vzdáleny jako týlní hrbol a stop.

Německá doga

MOZKOVNA

Nadočnicové oblouky:

Zřetelné, ale ne vystouplé.

Stop:

Dobře patrný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Ideálně pravoúhlého tvaru, adekvátní velikosti, za každých okolností hluboká, nikdy ne příliš malá nebo špičatá.

Pysky:

Tmavého zbarvení, černobílé dogy mohou mít pysky světlejší (s neúplnou pigmentací či masově zbarvené).

Čelisti, zuby:

Čelisti široké, skus nůžkový, chrup kompletní, toleruje se pouze absence dolního P1.

Líce:

Jemné, nikdy přehnaně vystouplé.

Oči:

Střední velikosti, tvaru mandle a tmavého zbarvení. Výraz očí je energický a přátelský. Černobílé dogy mohou mít oči různě zbarvené.

Víčka:

Přilehlá.

Uši:

Střední velikosti, nasazené vysoko, s předním okrajem přilehlým směrem k líci.

KRK

Dobře osvalený, suchý, dlouhý, nepatrně zúžený směrem k hlavě. Mírný sklon dopředu. Absence laloku.

TRUP

Hřbet:

Poměrně krátký, zpevněný, rovný, s lehkým sklonem směrem vzad.

Bedra:

Svalnatá a široká.

Záď:

Svalnatá a široká.

Předhrudí:

Jasně patrné.

Hrudní koš:

Hrudní koš solidně hluboký a široký, sahající k loktům. Žebra klenutá, bez náznaků plochosti či sudovosti, s dobrým dosahem dozadu.

Břicho a slabiny:

Břicho vtažené.

Německá doga

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Opatřené mohutnými svaly a kostmi, solidně zaúhlené.

Plece:

Výrazně svalnaté.

Nadloktí:

Robustní a osvalené. Dosahuje větší délky než šikmo postavená lopatka.

Lokty:

Absence vbočení či vybočení.

Předloktí:

Svalnaté.

Zápěstí:

Robustní.

Přední nadprstí:

Silné. Z přední strany rovné, z profilu jemně nakloněné vpřed.

Tlapy hrudních končetin:

Klenuté, okrouhlého tvaru, opatřené uzavřenými prsty, tzv. kočičí tlapka. Drápy silné, preferováno tmavé zbarvení.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Hojně osvalené, při posouzení zezadu paralelně postavené s hrudními končetinami.

Stehna:

 

Značné šíře, bohatě osvalené, dlouhé.

Kolena:

Robustní.

Hlezno:

 Robustní a stabilně stavěné.

Tlapy pánevní:

Klenuté, okrouhlého tvaru, opatřené uzavřenými prsty, tzv. kočičí tlapka. Drápy silné, preferováno tmavé zbarvení.

OCAS

Nasazen přiměřeně vysoko, adekvátně dlouhý, na konci zúžený. V klidovém stavu nesen svěšený do oblouku, během pohybu směřující nahoru jako šavle. Nežádoucí je hákovitý tvar nebo vytočení do strany.

Německá doga

přečteno: 14 869x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
80%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...